Po maturitě na dobrušském gymnáziu jsem na Pedagogické fakultě v Hradci Králové vystudovala obor 1. stupeň se specializací na výtvarnou výchovu. Studium jsem dokončila v roce 1985. Po mateřské dovolené jsem v srpnu 1987 nastoupila na ZŠ Františka Kupky v Dobrušce, kde jsem začínala jako třídní učitelka 34 dětí ve druhé třídě. Na 1. stupni jsem jako třídní učitelka působila celkem osmnáct let a vyučovala všechny předměty včetně angličtiny.

Dvacet jedna let jsem vyučovala angličtinu na 1. stupni. Osm let jsem vyučovala informatiku na 1. stupni. Čtyři roky jsem vyučovala výtvarnou výchovu a pracovní činnosti na 1. stupni a tři roky jsem vedla povinně volitelný předmět Výtvarný seminář na 2. stupni. Po celou dobu působení na ZŠ Františka Kupky se věnuji výtvarným činnostem s přesahem do artefiletiky.

Pořádala jsem například výstavy žákovských prací v rámci školy, města i okresu (ve spolupráci se vzdělávacím centrem) a obrazy mých žáků byly prezentovány i na mezinárodním sympoziu. Pravidelně jsme se účastnili výtvarných soutěží, kde práce získávaly přední ocenění i v celostátním měřítku. Se žáky jsem rovněž secvičila pohádková divadelní představení s vlastnoručně vyrobenými loutkami a kulisami, se kterými jsme hráli pro mladší spolužáky, rodiče i děti z mateřských škol. Realizovali jsme řadu dalších tvořivých projektů.

Informačním technologiím se věnuji 26 let. Dvanáct let jsem provozovala e-learningový portál na podporu výuky angličtiny.

V rámci DVPP jsem absolvovala kurzy zaměřené na výtvarné činnosti, angličtinu, informatiku a rozvoj pedagogických dovedností. Vzdělávám se i v soukromé sféře, např. jazykové kurzy v Evropském vzdělávacím centru.

V loňském roce jsem vyučovala převážně informatiku, a to zejména na 2. stupni.

Letošní rok je mým čtyřicátým na ZŠ Františka Kupky. Vyučuji výtvarnou výchovu a pracovní činnosti na 1. stupni, informatiku na 2. stupni a poprvé za svoje čtyřicetileté působení na této škole v pozici učitelky také fyziku v 9. třídě.

Bydlím v Dobrušce, moje rodina z Dobrušky pochází.

„Tvoření je prostě balzám na duši. Není důležité mít na konci perfektní výsledek, ale najít u toho klid a srovnat si věci v sobě. Při tvoření člověk přestane všechno v hlavě rozebírat, vypne neustálé přemýšlení a začne přítomný okamžik doopravdy prožívat.“